Regresní terapie mě přivedla k terapeutickému přístupu psychoterapeutky Doreen Virtue. Ona se zaměřuje na děti nového věku, které jsou mnohdy zaraženy mezi děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto děti více komunikují v opačné mozkové hemisféře, než jejich vrstevnici. Většina lidí používá ke komunikaci převážně pravou hemisféru, logický přístup v myšlení. Levá hemisféra je využívána pro emocialitu, telepatii a spirituálnost. Úkolem pedagoga je propojit obě dvě mozkové hemisféry, pracovat s jedinečnou individualitou každého dítěte.

Dle psychoterapeutky Doreen Virtue se jedná o tzv. „indigové děti“, které potřebují zvláště pevné vedení, neakceptuji žádné autority, v kolektivu jsou vůdčími osobnostmi a většinou jsou těžce výchovně zvladatelné. Tyto děti jsem nalezla jak v běžném kolektivu, tak také ve třídě s žáky s indiviualním přístupem a potřebami. Děti mnohdy mohou trpět i poruchou učení, převážně jim dělají problém jazyky, ne však matematika a tvořivost.

V devadesátých letech našeho století jsem pracovala s tzv.“ křišťálovými dětmi“. Jedná se o typ dětí, které jsou velmi citlivé na chemikálie všeho druhu, včetně stravy. Tyto děti milují zdravý životní styl, přírodu a zvířata. Jsou velice emotivní a jasnozřivé.

Z hlediska praxe jsem prošla různými výukovými systémy,  jak klasickou základní školou, tak i obecnou školou, či alternativní. Taktéž speciálním školstvím.

Zaměřuji se na poradenství nejenom z hlediska výuky, výchovy ale i na poradenství v oblasti pedagogiky, taktéž na terapii v oblasti psychiky dítěte, cíleně zaměřenou přímo na individualitu dítěte.